Krov představuje nedílnou součást střechy. Co je to krov, z čeho se skládá, jaký je jeho půdorys a základní typy?
Každá střecha je tvořena nosnou konstrukcí a střešní krytinou, zároveň celému stavebnímu objektu poskytuje dokonalou ochranu před povětrnostními vlivy a zabraňuje úniku tepla při vhodném zateplení střešního pláště. Krov je ve své podstatě nosnou konstrukcí střechy s jasně definovaným úkolem: přenášet zatížení zejména od vlastní tíhy, celé skladby střešního pláště, sněhu a větru.
Představujete si krov z dřevěných hranolů? Ano, jedná se o tradiční vzhled klasicky zhotoveného krovu. Aktuální trendy však nebrání ani výrobě této nosné konstrukce z kovu, nebo kombinací těchto dvou typově odlišných materiálů. Moderní architektura samozřejmě počítá i s ocelovým krovem nebo jeho zhotovením ze železobetonu. Stále nejčastěji se však setkáváme s tradiční tesařskou prací.
V České republice se nejvíce používá soustava vaznicová, která nahradila dříve nejrozšířeněji používané hambalkové soustavy. Na menší střechy rodinných domů se v dnešních technologických podmínkách používá zjednodušená soustava krokvová. Naopak pro nízké střechy lze využít soustavu vlašskou nebo krov tvořený příhradovými vazníky a pro střechy štíhlé soustavy věžové.
Krov je sestaven z několika odlišných vodorovných, šikmých a svislých prvků s typickou funkcí pro své přesné umístění. Uspořádání nosných konstrukcí krovových konstrukcí závisí především na:
Tvaru střechy (pultová, sedlová, valbová, polovalbová, mansardová atd.
Situování nosných stěn uvnitř dispozice.
Podívejme se na ty nejčastější dnes používané části a představme si alespoň okrajově jejich funkci.
Pozednice (1) – vodorovný trám umístěný na nadezdívce nebo věnci, který přenáší zatížení z krokví do nosného zdiva. Na pozednici jsou osedlány krokve. Někdy je pozednice označována jako nejníže položená vaznice.
Krokev (2) – šikmý prvek krovu nesoucí střešní latě, který je osedlaný na pozednici, případně ještě na jedné nebo více vaznicích. Osová vzdálenost krokví se v našich podmínkách pohybuje nejčastěji mezi 0,8 – 1,2 m. Zvláštní kapitolou jsou vodorovné krokve - tzv. vlašské, které jsou součástí vlašských soustav.
Vaznice (3) - pod tímto označením nalezneme vodorovně probíhající trám skrz celý krov, který zároveň podpírá krokve. Vaznice rozlišujeme podle umístění. V hřebeni mluvíme o vaznici hřebenové. Vaznici umístěnou mezi pozednicí a hřebenem pak nazýváme vaznicí středovou. Vaznice zaručují ztužení krovu v podélném směru.
Kleštiny (4) - vodorovné prvky tvořící párovou soustavu, které se osazují pod středové vaznice a připevňují se ze strany na dvojici krokví. Kleštiny ztužují jednotlivé vazby krovu. U obytných podkroví bývají kleštiny využity pro zavěšení podhledu a v úrovni kleštin se rovněž realizuje zateplení stropu nad obytným podkrovím.
Hambalek (5) je vodorovný trám spojující dvě protilehlé krokve v hambalkové soustavě krovu. Vkládá se mezi krokve v takové výšce, aby se pod ním mohlo procházet (200 cm a více). Dělí krokve v poměru 2 : 1 a jeho délka nesmí překročit 3,5 m. V případě velkých krovů může být použito několik hambalků nad sebou. Hambalková soustava byla v Česku nejrozšířenějším typem krovů až do 18. století.
Sloupky (6) přenášejí zatížení od vaznic do vazných trámů. Do vazného trámu a vaznic jsou začepované.
Vzpěry (7) pomáhají přenášet zatížení krovu do vazného trámu, odlehčuje sloupkům.
Při volbě krovové soustavy zohledňuje projektant celou řadu parametrů. Nejpodstatnější je, jaký rozpon má budoucí střecha překlenout a osová vzdálenost krokví. Významnou roli hraje rovněž střešní sklon a klimatické podmínky, ve kterých se objekt nachází. Volbu konstrukce krovu ovlivňuje také skutečnost, zda a v jakém rozsahu má být pod střechou obytné podkroví.
Krov představuje nedílnou součást střechy, která má vliv na volbu střešní krytiny. Pojďte se důkladněji seznámit s tématikou krovu: