Zásady pro návrh střechy v horských oblastech

Jakou střešní konstrukci v horských oblastech zvolit?

Úroveň opatření proti průniku polétavého sněhu je závislá na místních podmínkách, jako je poloha stavby, klimatické poměry a na využití podkroví. Z dále popsaných důvodů je v horských oblastech vhodnější tříplášťová střešní konstrukce. Proto se doporučuje navrhovat doplňkovou hydroizolační vrstvu, která bude provedena na bednění se spodní větrací mezerou.

Základem je funkční odvětrávání

Značnou pozornost je třeba věnovat dodržení funkčního odvětrávání ve spodní vzduchové vrstvě, čehož zvlášť u složitých střech či u střech s větším počtem prostupů, nástaveb a vestaveb nelze dosáhnout bez zvýšeného rizika právě průniku poletavého sněhu doplňkovou hydroizolační vrstvou v důsledku jinak nezbytného propojování obou vzduchových vrstev.

Jak provést bednění?

Bednění může být provedeno z prken 3/4“ – 1” silných, na něm pak leží pásy doplňkové hydroizolační vrstvy s přesahem, přičemž spodní pás je na bednění připevněn pouze v oblasti přesahu horního pásu a ve spodní části přilepen k okapnici. Veškerá napojení v nároží, úžlabí, v oblasti prostupů, jako jsou komíny, odvětrávací potrubí, střešní okna apod., je třeba provést tak, aby byl vyloučen průnik vody těmito detaily včetně případných tzv. odháněk nad prostupy.  

Podle čeho vybírat doplňkovou hydroizolační vrstvu?

Na takto provedenou doplňkovou hydroizolační vrstvu se připevní kontralatě včetně utěsnění kontralatí z důvodu perforací hřebíky/vruty.  Doplňková hydroizolační vrstva nejnižšího stupně těsnosti, tj. pásy difuzní fólie volně prověšené mezi krokvemi, lze provést pouze v případě, je-li dodržen alespoň bezpečný sklon střechy. V případě, že je podkroví využíváno k obytným účelům a na střechu je zároveň kladen další zvýšený požadavek, čímž je právě zvýšené riziko průniku sněhu, pak není tato jednoduchá doplňková hydroizolační vrstva postačujícím doplňkovým opatřením. Veškeré prostupy vlastní krytinou či napojení krytiny na ostatní konstrukce je třeba dostatečně utěsnit např. pomocí klínových těsnicích pásů.

Výhody tříplášťových střech

Výhoda tříplášťových střech v horských oblastech spočívá v tom, že teplo procházející tepelnou izolací ve formě tepelných ztrát je odváděno větranou spodní vzduchovou vrstvou do vnějšího prostředí, aniž by docházelo vlivem tohoto tepla k ohřívání krytiny s následkem odtávaní sněhu.

Účinnost tříplášťové střešní konstrukce

Účinnost tříplášťové konstrukce je samozřejmě podmíněna funkčním větráním spodní vzduchové vrstvy, dostatečným tepelným odporem konstrukce a vyloučením tepelných mostů v konstrukci střešního pláště. Jedině za těchto podmínek může být dosaženo toho, že je na rubu krytiny přibližně stejná teplota jako na vnější straně a pak zůstává sníh na střeše a odtává samotným slunečním zářením od povrchu pomalu a rovnoměrně.

Pozor na tvorbu ledových valů

Namrzáním ledu v oblasti nevytápěných přesahů střechy přes svislé konstrukce dochází k tvorbě ledových valů, za nimiž se shromažďuje voda, která pak vlivem hydrostatického tlaku proniká spárami mezi jednotlivými prvky skládané krytiny. Příčinou tvorby ledových valů nejsou jen nepřiměřené tepelné ztráty, ale i nevhodná konstrukce střechy, zejména zužovaní příčného profilu střechy vikýři nevhodného tvaru.

Větrací průřezy a druh tepelné izolace

V horských podmínkách pro potřebné větrání konstrukcí střech je třeba dodržovat požadované větrací průřezy. S tím úzce souvisí i volba druhu tepelné izolace. Hladší vnější povrch tvarově stabilních izolačních materiálů přispívá k laminárnímu proudění ve spodní vzduchové vrstvě, a navíc je u nich vyloučeno postupně zaplnění vzduchové mezery vlivem proudění vzduchu, jak k tomu může dojít při použití tepelně izolačních vláknitých materiálů o velmi malé objemové hmotnosti.

Správné umístění větracích průřezů

Funkce přiváděcích a odváděcích větracích otvorů může být krátkodobě omezena sněhem, při návrhu je však třeba vyloučit jejich umístění do míst s rizikem častých závějí. Případně lze střešní plášť navrhnout se zateplením v podobě nadkrokevní izolace BramacTherm s nakašírovanou DHV a vyloučením tepelných mostů v místě krokve a profesionálním řešení v podobě sofistikovaných prvků pro prostupy, utěsnění kontralatí a případnou volbou pro vhodné použití doplňkové hydroizolační vrstvy (pro nízké sklony střech).

Účinné odvětrání vlhkosti ze střešního pláště v oblasti hřebene má obzvlášť velký význam. Provedení hřebene nasucho v kombinaci s odvětrávacími taškami podél hřebene, nároží či úžlabí zaručuje dostatečné odvětraní střechy.

Jak na správné umístění hřebenáčů a nároží?

V horských podmínkách omezení průniku polétavého sněhu v oblasti hřebene či nároží je velmi důležité. K tomu přispívá dodržení správného přesahu hřebenáčů přes tašky a těsné položení hřebenáčů na tašky, tj. 

dodržení správné výšky hřebenové latě tak, aby po konečném připevnění hřebenáčů se tyto těsně dotýkaly přes větrací pás hřebene (Metalroll, Figaroll, Figaroll PLUS, Basicroll) tašek alespoň na jednom místě na obou stranách hřebene.

Totéž platí i pro nároží, což je obecný požadavek. Zejména v horských podmínkách je třeba dodržet pravidlo pokrývání hřebene s překrytím po směru převládajících větrů. Je-li součástí střechy např. trapézový vikýř, u něhož se průnik pultové střechy a bočních ploch pokrývá hřebenáči vykloněnými do stran, musí být zajištěna dostatečná stabilita hřebenových latí vůči bočním tlakům sněhu z pultové části střechy. Štítová hrana: Větší přesahy přes svislé konstrukce štítu poskytují lepší ochranu před povětrnostními vlivy.

1. Respektovat místní klimatické podmínky.

2. Upřednostnit jednoduché a v praxi osvědčené střešní tvary s větším střešním sklonem.

3. Omezit vikýře, atiky, nástavby a prostupy, které podporují sání větru a zvyšují ukládání sněhu na střešní ploše.